by Pro dřevozpracující průmysl, například nábytkářskou výrobu, je buk jednou z nejdůležitějších surovin a je zpracováván jak užitkové, tak jako průmyslové dřevo. Kromě Evropy se buk také vyskytuje v severovýchodní Asii a Severní Americe, kde je taktéž důležitý pro tamní dřevozpracující průmysl.
Výhody bukového dřeva:
● Místní dřevo, což je dobře pro ekologickou rovnováhu
● Velmi pevné a odolné
● Dobrá elasticita
Charakteristickou barvou bukového dřeva je světležlutá až růžově hnědá barva, která při vystavení světlu ztmavne jen nepatrně. Zrno z bukového dřeva je charakterizováno širokými paprsky, které tvoří tzv. žíly (zrno tvaru jazyka). Póry buku jsou malé a rovnoměrně rozložené. Bukové dřevo ze starších stromů má mírně tmavší barvu, která má hnědočervený odstín, což lze zintezivnit tlumením. Od stromového věku, což je asi sto let, tvoří dřevo červenohnědé jádro, které může být nepravidelné a mrakovité.
Nevýhody bukového dřeva:
● Náchylné k prasknutí
● Těžké dřevo
● Sotva ztmavne
Bukové dřevo se vyznačuje velmi vysokou pevností. Dřevo se rychle křiví a má nadprůměrné smrštění. To snadno způsobuje praskliny v bukovém dřevě. Neošetřené bukové dřevo není odolné vůči povětrnostním vlivům. Nicméně, pokud je povrch ošetřen konzervačními prostředky na dřevo, bukovina může vydržet dlouhou dobu venku, a to i za extrémních povětrnostních podmínek. Dřevo je těžké, velmi tuhé, ale pružné a silné. Při tlumení se jeho pružnost zvyšuje a lze se snadno ohýbat. Bukovina je proto často používána pro ohýbaná dřeva v nábytkářském průmyslu.
Dřevo z buku hraje významnou roli v nábytkářském průmyslu, například při výrobě sedacího nábytku. Vzhledem k procesu ohýbaného dřeva, který vyvinul Michael Thonet kolem roku 1830, se bukové dřevo stalo extrémně populárním materiálem při výrobě židlí ohýbaného dřeva. Kromě toho se bukové dřevo používá na parkety a jako materiál pro schody a dýhy v interiéru. Kromě toho se často používá jako palivové dřevo nebo obecně jako palivové dříví díky svým dobrým vlastnostem vytápění.